Vložky do bot jsou fenoménem z jednoduchého psychologického důvodu – zdánlivě srovnají chodidla do “správného” tvaru a my pak máme pocit, že jsou tím chodidla, ale i kolena, kyčle nebo záda zachráněna. Kdyby to bylo tak jednoduché, s radostí bychom je doporučovali také. Avšak vložky do bot působí především jako pasivní podpora, tedy vypodloží nám klenby nohy v určitých, často slabých místech, tím se vizuálně chodidla a kotníky srovnají, ale slabé svaly chodidel zůstanou. Jakmile tedy boty s vložkami sundáte, nohy zase spadnou do jejich špatného tvaru.
A jaké je tedy řešení místo vložek? Cvičit chodidla jak často je to jen možné – to znamená chodit naboso po zahradě, doma, v písku, učit zatěžovat prsty, hýbat s prsty u nohou, nosit širší boty, nemít stažené ponožky, posilovat klenby nohy, nechat si poradit od odborníků atd. To vše Vám pomůže nastavit chodidlo a kotník do lepší pozice bez nutnosti manuálního rovnání pomocí vložky.
Co je rovněž klíčové pro silná chodidla jsou aktivní prsty u nohou. Pokud budou prstce v oblasti nártu staženě, chodidla budou mít menší oporu a tudíž budou kotníky vpadat dovnitř, budou vznikat plochá chodidla, v horším případě i hallux valgus. Když budete prsty dostatečně zatěžovat (od palce až po MALÍK – na ten se často zapomíná, přitom i malík a malíková klenba je velmi důležitá pro stabilitu těla) chodidla budou silnější, nebudou plochá, kotník nebude mít tendenci vpadat dovnitř a celkově klouby a ploténky nebudou mít důvod se přetěžovat a bolet.
Komu mohou však mohou vložky pomoci jsou povolání, kde je zapotřebí dlouho stát nebo dlouho chodit, čímž si chodidla alespoň částečně uleví a pasivně zůstávají ve správné pozici. Jste-li tedy v práci dlouho na nohou bez možnosti se posadit, vložky mohou zádům a kloubům ulevit, přesto je však nejdůležitější mít v prvé řadě tělo a chodidla silné aby dobře drželo. Pokud tedy chodidla a k k tomu i zbytek těla pravidelně cvičíte, žádné vložky nejsou potřeba.
