Pro někoho úplně nepodstatná věc, jelikož přeci dýcháme automaticky, tak proč nad dechem ještě přemýšlet, že? Avšak je vědecky prokázáno, že správné a vědomé dýchání má obrovské množství zdravotních benefitů, a to nejen fyzických, ale i psychických.
Jsou 2 hlavní způsoby dýchání, které vídáme nejčastěji a ani jeden bohužel není správný:
1. typ dýchání je hrudní dýchání, které je typičtější pro ženy, kdy se rozšiřují pouze žebra, především pak vrchní žebra hrudního koše, avšak bránice a nitrobřišní tlak zůstává bez odezvy. Což může mít v dlouhodobém důsledku negativní dopady na svaly pánevního dna – jejich oslabení, svaly okolo bederní páteře – jejich stažení, možné negativní dopady na přetížení svalů krku apod. Proto je velmi důležité zapojit u hrudního dýchání bránici, a díky ní také aktivovat nitrobřišní tlak do expanze břišní stěny do všech směrů (jako bychom nafukovali balonek, který se postupně svým objemem rozpíná)
2. typ je dýchání do břicha, častější u můžu, což je rovněž metoda, kterou spousta terapeutů učí a je bohužel také špatně. Dýchání bez pohybu žeber může mít za následky ztuhlosti v oblasti hrudního koše, případně zhoršenou funkci lopatek a ramen, stažení prsních svalů apod. Dýchání do břicha má jeden benefit, kvůli kterému jej mnoho trenéru, fyzioterapeutů i doktorů učí, a to že se nám psychicky uleví, což je určitě fajn, avšak stejného efektu se dostaví i při dýchání do celého trupu, tj. jak do hrudního koše, tak do břišní stěny zároveň.
Jak tedy správně dýchat? Ideálně začít v oblasti spodních žeber, tím aktivovat bránici, která působí tlakem dolů (zvyšuje nitrobřišní tlak) a postupně rozšiřuje jak břišní stěnu, tak ke konci nádechu také vrchní část hrudního koše.
A jak to trénovat? Položte si bříška ukazováčků na stěny nosu (pouze položte, netlačte!) a zlehka se proti nim nadýchněte. Můžete stejný princip poté zkusit i bez prstů. Měli byste cítit nejprve rozpínání spodních žeber, následujíc sestup bránice, tudíž i zvyšujícím se nitrobřišním tlakem, což má za efekt rozpínání břišní stěny a aktivaci pánevního dna. Ke konci nádechu se rozpíná i vrchní část hrudního koše, avšak ne natolik, aby se zvedla ramena či kliční kosti. Tlak v trupu je tedy podobný nafukujícímu se balónku a postupným zvětšováním objemu a expanzi trupu. Stejně tak důležitý je i výdech, který veďte pomalu a uvolněně, bez přílišné aktivity (nechceme, aby se stáhly svaly břicha).
Když si sem tam během dne na dýchání a na tuto techniku vzpomenete, může to mít řadu pozitivních účinků pro Vaše fyzické i psychické zdraví.
